V dnešní digitální době hraje image v životě mladých lidí mnohem podstatnější roli, než tomu bylo u předchozích generací. Ve světě selfíček a sociálních sítí, všudypřítomných telefonů s fotoaparátem a snadno ovladatelným softwarem pro editaci tak není překvapením, že je pro mladé vzhled tak důležitý.

Kyberšikana na sociálních sítích

„Kyberšikana“ je definována jako použití těchto technologií a sociálních sítí pro zlomyslné účely. Studie provedená organizací Anti-Bullying Alliance (Aliance proti šikaně) ve Velké Británii ukazuje, že téměř polovina (45 %) rodičů má obavy, že se jejich dítě stalo obětí šikany na internetu.

A obavy jsou to oprávněné – výzkum ukázal, že více než polovina dospívajících zakusila kyberšikanu.  Stejně jako šikana tváří v tvář je i kyberšikana pro své oběti ponižující a většina z nich se svým rodičům ani nesvěří, že se jim děje.

„Šikana je stará jako lidstvo samo,“ říká Lisa Listerová, lektorka pro fyzické a psychické zdraví, tvůrkyně webové stránky The Sassy She a členka poradního výboru projektu sebedůvěry Dove. „Dnes však pro ni mají mladí řadu nových nástrojů.“

Účinky kyberšikany

Jedním z nejpodstatnějších rozdílů mezi online a offline šikanou – který činí kyberšikanu obzvláště zákeřnou – je fakt, že oběti kyberšikany se před ní nemají kam schovat. 

Pokud jste šikanu nikdy nezažili, nevíte, jaké utrpení s sebou nese. Vedle fyzické nebo emocionální bolesti je zde také neustálý strach z dalšího útoku a pošramocení sebedůvěry a sebeúcty. 

V minulosti by útočiště před tímto typem pronásledování skýtal domov, a obzvláště pokoj daného jedince. I na místě, kde by se mladý člověk měl cítit nejbezpečněji, je však nyní stále v dosahu kyberšikany – prostřednictvím další textové zprávy, e-mailu, příspěvku na sociálních sítích nebo ponižujícího videa na Youtube.

Proč lidé kyberšikanují

Další velký rozdíl mezi zmíněnými formami šikany je to, že online šikana poskytuje šikanujícímu značnou míru anonymity, neboť mezi ním a jeho obětí není přímý kontakt, ale displej telefonu či monitor počítače. To může znamenat, že výsměch a popichování mohou být mnohem tvrdší, než kdyby se děly tváří v tvář.

V online světě se šikanující často projevuje bez větších zábran, což je koncept známý jako „disinhibice“, kdy se lidé chovají způsobem, jakým by se tváří v tvář nechovali. Fakt, že šikanující nemusí být přímo svědkem toho, jaký dopad jeho zlá slova a posměch mají a ani se nemusí obávat přímé konfrontace, mu dodá odvahu šikanovat ještě více.

Kyberšikana také znamená, že posměch může mít větší obecenstvo a je obtížnější ho regulovat. Nepříjemný snímek, který navíc mohl být upraven, se může prostřednictvím sociální sítě nebo webové stránky rozšířit velmi daleko. 

Dopad na oběti kyberšikany

Není divu, že kyberšikana zasahuje mladé lidi velmi tvrdě a je spojená s depresí, užíváním omamných látek, a v některých tragických případech si oběti dokonce sáhnou na život.

Jako rodiče byste si měli uvědomovat, jaká specifická nebezpečí a potenciální rizika pro vaše dítě s sebou šikana nese. Přečtěte si náš seznam uvedený níže, zlepšete si vlastní povědomí a pomozte svému synovi či dceři předcházet a bojovat proti tomuto typu chování.

Typy kyberšikany

Člověk, který šikanuje v kyberprostoru, využívá roušku anonymity, kterou mu internet nabízí, aby se vyžíval ve zvláště krutých formách šikany včetně:

Videa typu „Jsem hezká?“: zejména dívky, které jsou oběťmi šikany nebo si nejsou jisté svým vzhledem, někdy zveřejňují na internetu obrázky nebo videa v duchu „Jsem hezká nebo ošklivá?“ a připojují k nim zoufale smutné zprávy jako: „Lidé mi říkají, že jsem ošklivá a já chci vědět – je to pravda?“ Komentáře, které se následně u takových videí objeví, jsou často neuvěřitelně zlomyslné a zraňující, a mohou tak vytvořit nové „vlákno“ kyberšikany.

Trolling: „troll“ je osoba, která se snaží ostatní lidi v kyberprostoru vyvést z míry a je přitom pokud možno co nejvíce provokativní a odporný. Trollové – což jsou skoro jistě stejně mladí lidé – některé mladé lidi pronásledují a bez milosti je zesměšňují v otázkách citlivých témat, jako je vzhled, nebo jim neustále opakují, jak je všichni nenávidí.

Parazitování na „porno“ obsahu: k tomu dochází, když jsou obrázky a videa lechtivého nebo sexuálního charakteru, původně sdílené v úzkých kruzích na sociálních sítích nebo v osobní textové zprávě, nahrána na další webové stránky dostupné širší veřejnosti.