Afua Boateng, 22

Jako malá černá holčička jsem byla obklopená reklamami, ve kterých figurovaly vysoké a hubené blonďaté bílé modelky, co vůbec nevypadaly jako já. Dalo mi to hodně zúžený pohled na to, co vlastně krása je. A nešlo jen o barvu pokožky, ale i typ vlasů a tělesnou konstituci. Trvalo mi dobrých pár let, než jsem si uvědomila, že takhle nikdy vypadat nebudu a že to je v pořádku. Svému mladšímu já bych řekla, aby si  rozšířilo záběr toho, co je krásné.

„Jsem hudebnice - punkerka a řekla bych, že jsem v tomhle světě viděla tolik různých portrétů krásy, že jsem si uvědomila, že nepotřebuji a ani nechci přijímat pouze jeden jediný. Punk mě naučil, že není uspokojivé vypadat jako všichni ostatní, což je přesný opak toho, co jsem vídala v reklamách a časopisech, když jsem dospívala... to, co prostě není realistické.“ - Asua, 22
@Dove

Hraju na baskytaru v punkové kapele a součástí toho všeho je i fakt, že se odmítáte přizpůsobit. Svět punku mě naučil, že nemusím vypadat jako všichni ostatní. Všichni muzikanti, které mám ráda, do standardů krásy tak úplně nezapadají. Přišlo mi to skvělé.

Teď se cítím krásná. Svůj velký nos mám opravdu ráda. V mé rodině má spoustu žen takovýhle nos, takže jde o důležitý rys mé tváře. Není to jen tak ledajaký nos. Působí výjimečně.